Robert Bosch GmbH je německá společnost, založená v roce 1886 Robertem Boschem.
Sídlem celosvětové skupiny s 374 778 zaměstnanci (stav k 31. prosinci 2015)[2] je město Gerlingen, severozápadně od Stuttgartu. Logem firmy je stylizovaná kotva elektromotoru. Skupina Bosch v současnosti zahrnuje asi 280 vedlejších firem, z toho 230 jich má své sídlo jinde než v Německu. Se základním jměním přibližně 1,2 miliard Euro je skupina Robert Bosch GmbH v současnosti největší firmou s právní formou GmbH.[3] V Německu má skupina 80 výrobních míst a 132 000 pracovníků (stav k 1. lednu 2015, v roce 2008 to bylo 112 300 zaměstnanců).
Dodávají díly a zařízení pro automobilový průmysl, domácí spotřebiče a elektrické nářadí. Věnují se i průmyslové technologii balení, výrobě pro stavebnictví a průmysl i zabezpečovací technice. V roce 2005, dosáhl obrat firem skupiny 41,5 miliardy Euro, v roce 2015 již 70 607 miliard €[2]. Významnou roli hraje výzkum a vývoj nových technologií (v roce 2005 na vývoj firma věnovala 3,1 miliardy euro).
V roce 2004 byla Robert Bosch GmbH sedmnáctou společností v žebříčku Top 20 Patent Winners v USA s 907 novými patenty. Bosch si za svou dlouholetou existenci získal renomé společnosti vyrábějící produkty nejvyšší kvality, s cenou sice mírně převyšující konkurenční, ale s výrobky s maximálními výkony a životnost
Robert Bosch pro zapalování zážehových motorů použil magneto a vyvinul tak první spolehlivý systém zapalování. Dalším významným vynálezem byl o mnoho let později systém ABS. Později se Bosch stal vedoucím výrobcem technologií systémů pro kontrolu trakce a stability TCS a ESP. Zabývá se i výrobou elektrické výbavy vozidel jako jsou zamykání, ovládání oken, dveří a sedadel, i senzory pro palivová čerpadla a kompletní čerpadla a vstřikovací jednotky. Bosch je ale také dodavatelem zapalovacích svíček, stěračů, větráků chladičů a dalších technologicky méně náročných dílů.
Pobočka Bosch Rexroth AG je dodavatelem technologií a vybavení pro průmysl. Tato divize dodává technologické vybavení továren pro řízení, kontrolu i přepravu.
V tomto oboru tvoří jádro automatizace provozů a hydraulické pohony. Divize balicích technologií zahrnuje plánování, design, výrobu a instalaci balicích linek pro výrobce potravinářského zboží. V tomto oboru je Bosch také největším dodavatelem.
Vznětový motor, běžně také nazývaný dieselový motor, naftový motor, Dieselův motor či zkráceně jen diesel, je druh pístového spalovacího motoru s vnitřním spalováním.
Byl vynalezen Rudolfem Dieselem[1] a zdokonalen Charlesem Ketteringem.
Chemická energie vázaná v palivu se mění na mechanickou energii ve formě otáčivého pohybu výstupního hřídele motoru. Na rozdíl od zážehových motorů je palivo do spalovacího prostoru motoru dopravováno odděleně od vzduchu speciálním vysokotlakým čerpadlem a vysokotlakým potrubím.
Vznětový motor pracuje obvykle jako čtyřdobý spalovací motor nebo jako dvoudobý spalovací motor (například lodní motory).
Zvyšování výkonu[editovat | editovat zdroj]
Přeplňování[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Přeplňovaný vznětový motor.
Vznětové motory jsou často vybavovány kompresorem, nejčastěji – takřka výhradně turbodmychadlem. Takto vybavené motory se označují jako přeplňované. Přeplňování umožňuje lépe využít spalovací prostor. Více vzduchu umožní spálit více paliva a při stejném objemu zvýšit výkon motoru o 30 a více procent. Záleží na velikosti plnicího tlaku – výkon ve srovnání s motorem nepřeplňovaným může být i více než dvojnásobný. Tepelná účinnost motoru se obvykle také zvyšuje. Zároveň lze účinněji chladit spalovací prostor větším překryvem otevření ventilů během přechodu z výfuku do sání (horké spaliny jsou „vyfouknuty“ plnicím vzduchem). U motorů přeplňovaných turbodmychadlem se využívá energie plynů, které by jinak již jen bez užitku volně unikly výfukem.[4]
Turbodmychadlo je poháněno odtokem spalin z motoru, proto přináší efekt jen ve vyšších otáčkách, kdy je rychlost spalin dostatečně vysoká.
Mechanický kompresor, poháněný přímo motorem, má podobný efekt, a to již v nízkých otáčkách, protože je poháněn mechanicky – převodem od klikového hřídele. Je to ale na úkor výkonu. Setkáme se s ním především u starších konstrukcí dvoudobých motorů, kde byl pro rozběh motoru nezbytný. Konstrukčně je obvykle proveden jako Rootsovo dmychadlo.
Systém vstřiku paliva[editovat | editovat zdroj]
Pro zvýšení výkonu motoru, lepší průběh kroutícího momentu a nižší emise se používají elektronicky řízené systémy vstřiku paliva: Čerpadlo - tryska či Common rail. Je u nich dosahováno přesnější dávky paliva, je možné vstříknout více menších dávek během jedné doby než u klasického vstřikování paliva. Injektory umožňují vstřikovat až 7 krát během zmiňované doby, nicméně v praxi se nesetkáváme s plným využitím této funkce. Zpravidla můžeme rozdělit vstřiky do těchto kroků:
- 1 – 3. – Pre Injection – krátké vstřiky před horní úvratí sloužící k předehřátí prostoru válce a ke snížení hluku motoru
- 4. – Main Injection – hlavní vstřik paliva do válce který vytváří kroutící moment, vstřik je zpravidla několikanásobně delší než ostatní vstřiky
- 5 – 7. – Post Injection – vstřik až za horní úvratí válce slouží k vyčištění filtru pevných částic kdy samotné hoření probíhá až ve výfukovém potrubí (nezapíná se v každém cyklu, řízen podle potřeby řídící jednotkou motoru)
Použití[editovat | editovat zdroj]
Vznětové motory pohánějí dopravní stroje (plavidla, lokomotivy, automobily, zemědělské stroje). V posledních letech roste jejich význam u osobních automobilů. Svého času sloužily i v letecké dopravě. Stacionární vznětové motory se využívají pro pohon strojů, které nemají pevný přívod elektrického proudu, případně jako pohon elektrických generátorů (diesel agregáty). Velký význam mají u speciálních stavebních a zemědělských strojů a u vojenských mobilních mechanismů.
Velké (lodní či lokomotivní) motory bývají konstruovány jako víceválcové s uspořádáním do „V“ a bývají pomaluběžné. Platí zde přibližně úměra: čím větší vznětový motor, tím nižší jmenovité otáčky. Otáčky se u velkých motorů pohybují řádově ve stovkách otáček za minutu.
Dvoudobý vznětový motor[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Dvoudobý spalovací motor vznětový.
Znečišťování ovzduší[editovat | editovat zdroj]
Staré dieselové motory nebyly vybaveny katalyzátorem a jejich výfukové plyny obsahují mj. množství malých prachových částic (sazí) vznikajících nedokonalým spalováním nafty. Proto jsou významným zdrojem znečištění ovzduší.[5] Katalyzátorem mohou být vybaveny vozy splňující emisní normu Euro IV a vyšší (technologie SCR), nebo jsou vybaveny filtrem pevných částic DPF (technologie EGR).